Mnozí diskutující nechápou,že je rok 2017 a vše je a bude jinak. Podle jakési vývojové spirály se zase dostáváme k úvahám o socialistické společnosti.Jiná cesta vývoje prostě není. Děti jsou dnes samozřejmě velká finanční zátěž,ale bezdětní nejsou šťastní lidé. Jiná ,dnešní úvaha je fakt,že důchodci budou stabilizující složkou populace. Šetřit si na důchod není možné a jde o narušení koloběhu příjmů a výdajů. Pokud si budeme hrát na kapitalismus i nadále,tak musí nastat systém záruk,protože takový důchodce potom utratí veškerý svůj příjem a stát dostane více než 50 % různými způsoby zpět.Je to vše jen hra čísel. Proto se autor blogu velmi mýlí. Nic se již nevrátí zpět o 100 let zpátky.

Už v roce 1992 jsem pochopil, že až půjdu za 15 let do důchodu, sníží se mi životní úroveň zhruba o 50%. Takže místo utrácení za hlouposti jsem šetřil a s více, či menšími úspěchy investoval. Po odchodu do důchodu jsem snížil náklady na život odstěhováním na venkov a díky tomu si jako důchodce nenaříkám, že mám málo peněz.

Nechápu ty, kdo chtějí ještě dnes spoléhat na "státní rentu", která bude mít za pár let reálnou hodnotu dnešního existenčního minima. Spoléhat na rodinnou soudržnost je iluze, takže těch, kdo si usilovně nešetří na stáří, je mi upřímně líto.

Mně by odstěhování na venkov nepomohlo. V Praze mám dopravu zadarmo, všechny doktory v místě, nejlevnější nákupy - obrovská obchodní síť a vždy jsou slevy, lépe seženete přivýdělek atd. Bydlení mám v SVJ.

Jakmile bude někdy někde vytvořen nějaký fond, najde se aktuálně vládnoucí politik, který neodolá pokušení do toho fondu sáhnout. V tom je, myslím, hlavní výhoda průběžného financování důchodového systému.

I v dalším je úvaha poněkud plochá: předně - struktura pracovních příležitostí je úplně jiná, než ta, co byla za našich prarodičů. Takže s tou prací ve vysokém věku to není tak jednoduché. Dále: vícegenerační bydlení rozhodně statisticky nepřevažuje. Už proto, že styl života další geneace se mění tolik, a tak rychle, že to ti starší nepoberou. A nemyslím si, že převažujícím motivem mála dětí je obtížně přiznatelná pohodlnost. Rodiče usilují o co nejlepší zajištění a start do života svých dětí - především dosažením kvalitního vzdělání a rozvojem jejich osobnosti. A toho je dnes jistě mnohem obtížnější dosáhnout pro opravdu početnou rodinu.

Už se stalo, fond existoval a nějakým odsouhlasením byl rozkraden. Proto i dnes musí senioři živořit. Ne každý má rentu seniora jako odsouzený pan Ď. Co říct na přiznání vdovského důchodu pozůstalé manželce, také seniorce ve výši 2700 Kč po manželovi, který celý život pracoval na šachtě. V tomto případě ušetřil stát na této vdově víc jak 11000 Kč na pojistném za seniora a na jeho důchodu jak jinak než pro sebe, tedy vlastně pro našeho prezidenta, premiéra, poslance atd. kteří dostanou přidáno řádově v několika tisícovkách .

Tak to můj staříček po měnové reformě (lépe řečeno zlodějně) r.1953, jako živnostník v důchodu pobíral dokonce 190,- Kčs. A to za 1. republiky si na důchod připlácel.

Nejen to. Vazane vklady ze kterych si do te doby mohli seniori platit leceni v nemocnici byly vyrabovany. A hotovost nad 300 KCS menena v pomeru 50:1. Delnikum v plzenske Skodovce vyplatili mzdu predcasne, tekze z puvodnich dejme tomu 10 000 ve starej za ktere meli dostat 2 000 meli na ruce jen 200 KCS. Kdyz se bourili a vysli do ulic, povolala na ne vlade hrdinne ochrance hranic. Kolik mrtvych bylo se tajilo. Dnes se to snad uz vi.

Chtělo by to kontrolu - To mi (my) jsme nikdy nepotřebovali