Hmyzu a ptáků je méně, ale proč?

20. 03. 2019 8:16:29
S mobily lidstvo snižuje mobilitu hmyzu i ptáků a to je hlavní důvod snižování jejich množství. O vlivu elektrifikace na vývoj a existenci všeho živého na naší planetě se z taktických důvodů nemluví.

Nedávno byl na Seznamu článek „Zemědělství vyhání z krajiny ptáky“, mizí závratným tempem, říká expert. Každoročně jich ubývají desetitisíce a příčinou je prý nadměrná intenzita zemědělství. Sýčků a chocholoušů je jen několik párů, dramaticky ubývají skřivani, strnadi a čejky. Odborník v článku tvrdí, že čím více na západ, kde je intenzivnější zemědělství, tím větší úbytek ptáků, zato naproti tomu na Balkáně s menší intenzitou zemědělství je více ptáků. Vůbec nebere v úvahu, že na západě je intenzivnější elektrifikace a tím i vliv z tohoto pohledu na vše živé. Snižuje se počet ptáků nestěhovavých i stěhovavých.

Odborník tvrdí, že nyní je období růstu dotací do zemědělství, intenzita využívání půdy začala strmě růst a je výrazně vyšší než v minulosti, to je prý důvod snižování počtu ptáků. Všichni ale víme a z katastru nemovitostí České republiky se dá vyčíst, že rozměry obdělávané půdy dlouhodobě klesají a roste naopak velikost volných neudržovaných ploch, tolik vhodných pro život hmyzu a ptáků. Jízda autem dříve znamenala doslova zaplacené přední sklo hmyzem, v poslední době je ale výhled čistý. Problém úbytku těchto živočichů je zcela pravděpodobně jinde, je závažnější a tajené.

Pro pochopení složité situace je dobré si připomenout zdánlivě nezajímavé skutečnosti. Schumann s Bergerem ukázali, že zemské rezonance „ladí“ s Alfa a Theta hladinami lidského mozku. Základní frekvence Schumannovy rezonance je zhruba rovna základní frekvencí kulovité skořápky, jejíž vnitřní hranici tvoří zemský povrch a vnější povrch je ionosféra, která se chová jako elektromagneticky vodivá dutina v kulovité skořápce. Základní frekvence se musí zhruba shodovat s časem, který odpovídá době, za jakou elektromagnetické záření prolétne okolo celé kulovité skořápky. Jelikož je rychlost světla nějakých 300 000 km/s a jeden cyklus odpovídá obvodu Země, který je asi 40 000 km, pak se frekvence musí pohybovat v řádu 300 000 km/s lomeno 40 000 km/cyklus, což je rovno 7,5 cyklům za sekundu, tj. frekvenci o nějakých 7,5 Hz. Nezajímavé zjištění až do doby, kdy Hans Berger pomocí EEG přístroje nahrál elektrickou frekvenci mozku a pojmenoval ji „alfa vlny“. Zjistilo se, že jsou skoro shodné se Schumannovou rezonancí a nad tím se muselo lidstvo nahlas zamyslet.

Následně byl proveden například pokus se studenty v dokonale odstíněném bunkru, kde se nemohou vyskytovat Schumannovy rezonance. Bez zemské rezonance začali studenti trpět fyzickými a psychickými problémy, protože v odstíněném bunkru byla jen magnetická frekvence Země. Rytmus dne a noci měli rozházený, když je ale vystavili umělé frekvenci 7,83 Hz, opět se cítili dobře.

Včely vnímají magnetické pole Země, jejich těla obsahují magnetické částice a řídí se tím při opylování. Bez této hmyzí schopnosti nebude jídlo pro lidi, protože 70 % sklizně je opylena včelami. V řízení složitých úkonů včel se uplatňuje značnou měrou také zemské magnetické pole, které včely prokazatelně vnímají. Narušíme-li uměle magnetické pole, včelí stavba se stane nepravidelnou a údaje předávané tanci jsou zkreslené. Včelaři dobře znají situaci, která nastane, když přesunou úl o pouhý metr. Včely se začnou shlukovat na původním místě a do posunutého úlu se nevrátí.

Mnozí tvorové využívají k orientaci mikroskopické částečky magnetitu čili oxidu železnato-železitého, které v jejich těle fungují jako střelka kompasu. Částečky byly odhaleny u širokého spektra organismů od bakterií až po savce. Například u lososů se vyskytují ve větším seskupení mezi okem a nozdrou. Právě do tohoto místa míří jedna z větví trojklanného nervu a odvádí odtud vzruchy do mozku. Tak je zajištěno zpracování dat sbíraných smyslem pro magnetické pole. Zdá se, že mnozí živočichové kombinují biochemický systém detekce magnetického pole se zrakem. Orgán pro chemické vnímání magnetického pole je uložen v sítnici oka, kde se nacházejí molekuly kryptochromů. Ty jsou aktivovány dopadajícím světlem, především jeho modrou složkou. Následně se mohou aktivované kryptochromy účastnit biochemických reakcí, jejichž průběh podléhá vlivu magnetického pole Země. Zdá se, že mnozí živočichové kombinují biochemický systém detekce magnetického pole se zrakem. Starší studie ukázaly, že krystalky tohoto magnetitu (Fe3O4) jsou přítomny v abdomenu včel. Při změně magnetického pole pravděpodobně dochází ke změně jejich pozice uvnitř buněk, což způsobí otevření či zavření iontových kanálů v buněčné membráně. Signál je dále přenášen nervovou soustavou, konkrétně břišní (ventrální) nervovou páskou. Známy jsou rovněž rušivé vlivy etektromagnetického pole vysokého vedení (včelaři to znají), které se projevují zvýšenou letovou aktivitou, ale také i agresivitu dělnic a dezorientací. Ovlivňuje je i statická elektřina. Od roku 2006 na celém světě začaly včely kolabovat, přitom ony jsou zdravé, z kolonie vylétnou, ale nedokážou se vrátit do úlů. Problém je v tom, že naše mobilní vysílače, stolní telefony atd. jsou v podstatě miniaturní vysílače. Vše živé je citlivé na umělé frekvence.

Všechen život je magneticky citlivý, živočichové vnímají magnetické pole s pomocí velmi citlivého proteinu kryptochromu s částečkami oxidu železa. Kryptochromy byly objeveny v 90. letech v rostlinách, kde je jejich funkce pohlcovat modré světlo, které umožňuje přirozený růst a nyní se zjistilo, že jsou i ve všem živém. Jsou to biologické molekuly, které vytváří některé geny a kryogeny. Molekula kryptochromu řídí biologický rytmus člověka, včetně produkcemelatoninu. Kryptochromy mají funkci pohlcovače světla, tudíž zaznamenávají biologické hodiny, tělu říkají, jestli je den, nebo noc.

V roce 2000 Thorsten Ritz nalezl ve drozdech, že jejich smysl pro navigaci nebyl pouze magnetický, ale přicházel přímo od buněk kryptochromu, které jsou umístěny za okem. Molekula kryptochromu známá řízením biologického rytmu je i kompasem pro navigaci ptáků. Ptáci magnetická pole přímo vnímají, ať kroutí hlavou sebevíc, ten správný bod stále vidí. Když vystavil ptáky polím radiových frekvencí, narušil jejich orientaci a to přitom stačilo velice málo pod hranicí ICNIRP – tedy údajně zcela bezpečnou. Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením ( ICNIRP ) je komise specializovaná na ochranu před neionizujícím zářením. Činnosti organizace zahrnují stanovení limitů expozice pro elektromagnetická pole používaných zařízeními, jako jsou mobilní telefony atd.

Elektrosenzitivitou jinak řečeno elektrosmogem trpí statisíce lidí. Velká Británie jako druhá evropská země, oficiálně uznala, že počítače či mobily způsobují lidem zdravotní problémy. Pobyt v blízkosti osobních počítačů, vysílačů mobilního signálu či používání mobilních telefonů způsobují podle zprávy vládní Agentury pro ochranu zdraví (HPA), některým lidem bolesti hlavy, nevolnost a bolesti svalů. “Elektrosenzitivitou” trpí desetitisíce lidí, podle pesimistických odhadů to může být až pět procent populace. Může být ovlivňována i funkce endokrinních žláz, prostě na buněčné úrovni je všechen život elektromagneticky citlivý. Řada studií ukazuje, že expozice organismu světlu v noci, kdy se má za tmy vytvářet melatonin, zvyšuje riziko výskytu rakoviny prostaty, dělohy a prsu. Je to zřejmě proto, že melatonin výrazně ovlivňuje vývoj a hormonální produkci vaječníků i varlat. Na celém světě je asi 5 milionů mobilních vysílačů a zatím nikdo pro jistotu nestanovoval jejich nebezpečnost, snad jednou to udělá pořádně ICNIRP a pak nastane velké překvapení. Zákaz kouření v hospodě a na zastávkách bude doplněn skutečně nebezpečným používáním mobilu v blízkosti druhé osoby, protože průkaznost vyvolávání rakovin těmito oblíbenými přístroji již dnes nikdo nepopírá.

SAR (Specific Absorption Rate) neboli míra elektromagnetického záření, která se během používání zařízení dostává do těla uživatele, je jedním z nejvíce pomíjených údajů během nákupu nového smartphonu. Výrobci telefonů sice vehementně prohlašují, že jejich produkty nepředstavují žádné nebezpečí pro uživatele, ale přesto může být rozumné si před nákupem tuto hodnotu ověřit. Navíc existuje množství studií zaměřených na používání notebooků, které potvrzují, že používání notebooků v těsné blízkosti lidského těla (nejčastěji v klíně) může způsobit různé zdravotní problémy včetně neplodnosti u mužské populace.

V EU jsou limity 2W/kg tkáně. Nejběžnější mobily vyzařují tolik mikrovlnné radiace, že jsou na hranici tohoto limitu. Tloušťka lebky snižuje hodnoty S.A.R., pochopitelně u žen a obzvláště u dětí je clona horší. Světová zdravotnická organizace určila mobily jako rakovinotvorné. Vše se bude upravovat, protože u dlouhodobých rakovin se tvorba rakovin teprve potvrdí, u těchto nemocí se musí čekat minimálně 10 let, na to jsou předpisy.

Melatonin je hormon a produkuje jej mozek v šišince mozkové. Je to silný antioxidant a produkuje sejen v noci. Naše tělo ztratí za den 1⁄2 miliardy buněk a ty se v noci musí nahradit dělením buněk. Melatonin odstraňuje volné radikály, které jsou přebytečnými elektrony, které zbyly z procesu vytváření energie, té kterou potřebujeme k tomu, abychom se opravili. Buňky volných radikálů napadají zdravé buňky. Dnes se tvrdí, že buňka volného radikálu je hlavní příčinou vzniku rakoviny a obranou těla proti těmto volným radikálům je právě nejsilnější antioxidant melatonin. Ten nás chrání proti rakovině a řídí cyklus spánku. Magnetická a elektrická pole ovlivňují produkci melatoninu. Mozek nedovede rozlišit elektrická pole od přirozeného světla během dne, tedy netvoří v noci onen zdravý melatonin. Magnetická pole vytvářejí dojem světlého dne a zdraví melatonin není vytvářen.

Za miliony let se organismy dokázaly srovnat s prostředím, ale za poslední půlstoletí se prostředí rychle změnilo. Na začátku 20. století byla leukémie vzácná, dnes se každý rok zvyšuje o 2%, taktéž autismus, mozkové nádory, rakoviny atd. V roce 1910 byl výskyt rakovin poloviční. Elektrická vedení mikrovlnná a radiová pole tvoří oceán elektromagnetického záření. Vše živé je magnetické, jsme tvorové frekvence, elektriky a magnetismu.

Na závěr to nejdůležitější, samotná existence našich potomků z naší DNA se v rozbourané frekvenci zhroutí a rostoucí neplodnost tomu dává zapravdu. Nositel Nobelovy ceny za nalezení viru HIV Luc Montagnier prováděl výzkum, jak si voda dokáže uchovat vzpomínky na látky, které v ní byly uloženy, a zjistil, že řetězce DNA mezi sebou ve vodě komunikují pomocí slabých frekvencí elektromagnetických vln.Komunikace mezi DNA byla zaznamenána, i když byly DNA v oddělených zkumavkách, kvantová fyzika platí všude. Ona komunikace je tak silná, že jsou schopna zorganizovat nukleotidy, tedy složky, které tvoří DNA, do úplně nové DNA. Tak šlo transformovat nukleotidy do skutečné DNA bez přítomnosti původní DNA, ale co je podstatné, experiment byl neúspěšný bez přítomnosti frekvence 7,83 Hz.

Dalším problematickým zahušťovačem rotačními elektromagnetickými poli může být přechod na auta poháněná obrovskými elektromotory, nad tímto vlivem by bylo vhodné se též zamyslet. Co ale není třeba zjišťovat je 5G síť s ohromným nárůstem expozice radiofrekvenčního záření. Kvůli přenosu enormního objemu dat, která jsou nezbytná pro Internet skoro všech zařízení, bude nutno v 5G síti využívat milimetrové vlny, které ovšem velmi špatně prostupují přes pevné materiály. Tento fakt si vyžádá instalaci pozemních stanic každých 100 metrů ve všech zastavěných oblastech na světě. Na rozdíl od předchozích bezdrátových technologií, kdy jedna anténa obstarala pokrytí rozsáhlé oblasti, 5G stanice a 5G zařízení budou mít mnohočetné vysílače, pracující ve fázovém poli. Jejich přesně řízené a cílené paprsky budou pracovat ve vzájemném souladu.

Plánovanou hustotu radiofrekvenčních přenašečů si lze těžko představit. Po přidání miliónů nových základních 5G stanic na Zemi a 20 000 nových satelitů ve vesmíru, se v roce 2023 celosvětově dosáhne na 3,5 miliard připojených zařízení k internetu věcí. Kam se podíváte, samé antény. Když si to sečteme, čeká nás o dva řády větší šířka pásma, řádově větší výkon a dvakrát vyšší frekvence, potom dávky ozáření budou cca o čtyři-pět řádů vyšší, než je tomu v současnosti. A nikomu to nevadí, nikdo se nikoho neptá.

Lidstvo by mělo urychlit převod člověka do počítačové podoby, pro cestování do kosmu budou beztak nutné, a tak se ubránit všem nezdravým vlivům a stát se konečně nesmrtelným, moc času není.

Autor: Oldřich Šrámek | středa 20.3.2019 8:16 | karma článku: 24.42 | přečteno: 1085x

Další články blogera

Oldřich Šrámek

Covid

Covid-19 má u mladých lidí 99,998% možnost samovolného uzdravení (u starších je to procento 99,7%) a mnozí ani neví, že ji měli, to jsou data z CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci je národním institutem USA pro veřejné zdraví).

22.11.2021 v 19:21 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 492 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 122 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 152 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1014
Sem tam jsou některé skutečnosti v rozporu se selským rozumem a je dobré hledat někoho, kdo má stejný názor.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...